Používáme cookies.
Souhlasím

Hospodářské noviny: Rozhovor s Igorem Faitem o expanzi do Polska

< Zpět na výpis článků
Igor Fait na web (Prezentace (16  9))

Hospodářské noviny
9.3.2023
Autor: Jaroslav Mašek
Rubrika: Rozhovor

Str. 12

Zakladatel investiční společnosti Jet Investment a jeden z nejbohatších Čechů Igor Fait spolu s partnery zaveleli k expanzi do Polska. Ve Varšavě otevírají pobočku, jejímž cílem bude vyhledávat, kupovat a řídit polské firmy. Skupina se primárně zaměřuje na moderní energetiku a strojírenství. Slibuje si ale také dobré příležitosti ve zkoušeném automobilovém segmentu.
„V našich fondech budeme mít zhruba šest miliard korun na nákupy a předpokládáme, že akvizic v horizontu tří let mělo být osm až deset. Značná část z nich právě na polském trhu,“ uvedl pro HN Igor Fait.
Primárně je na polský trh dedikováno něco přes 100 milionů eur, jednotlivé akvizice by se měly pohybovat v rozmezí 10 až 50 milionů eur. Jet Investment v minulosti v Polsku vlastnil například výrobce pro železnici Kuźnia Ostrów Wielkopolski, vloni koupil gdaňský strojírenský gigant Rockfin a několik průmyslových nemovitostí.
Po zabydlení polské pobočky chystá jako další krok vytvořit zastoupení také v Německu, odkud by mělo probíhat vyhledávání a manažerské řízení německých a rakouských společností.
„Jsme přesvědčeni, že v Česku už tolik příležitostí k nákupu zajímavých firem nebude a do budoucna bude pro nás stěžejní právě Polsko a Německo,“ dodává Igor Fait.
Společnosti zastřešené Jet Investment dnes zaměstnávají zhruba 5000 lidí a loni utržily téměř 17 miliard korun. Sám Fait je brněnský patriot a mecenáš, podporuje výtvarné umění a opravil například Münzovu vilu. V rozhovoru pro HN hovoří také o výhledu ekonomiky a české koruny. „Věřím, že inflace rychle odezní, ale silná koruna je brutální. ČNB by měla snížit sazby,“ říká průmyslník.
 
Proč jste nevstoupili na polský trh už dříve?
Potřeba jít na polský trh vznikla před třemi lety a dlouho jsme hledali správného šéfa pro naši pobočku. Nakonec jsme vybrali zkušeného manažera Marka Chlopka, který dvacet let vedl kapitálovou skupinu Penton Partners. Jsme přesvědčeni, že v Česku už tolik příležitostí k nákupu zajímavých firem nebude a do budoucna bude pro nás stěžejní Polsko a Německo. A protože řídíme koupené společnosti hodně nablízko, řekněme manažerským stylem hands-on, tak potřebujeme mít vlastní polský tým. Je potřeba, aby polské firmě velel polský manažer. To je hlavní důvod vytvoření pobočky v Polsku a možná za rok za dva další pobočky v Německu. Druhým důvodem je, že časem chceme začít na polském trhu získávat také kapitál.
 
Už jste v kontaktu s nejbohatšími Poláky?
Zatím ne, bude se to týkat hlavně našeho dalšího investičního fondu Jet 4, který vznikne zhruba za čtyři roky. A také budeme muset získat licenci na fond od Polské národní banky, byť to je v rámci EU formalita. Samozřejmě ale s kontakty na tamní investory začneme.
 
Jaké máte v Polsku investiční plány?
Česku máme vybráno v našem investičním fondu Jet 3 asi 3,2 miliardy korun a podobnou sumu získáme do investičního fondu s domicilem v Lucembursku. Takže budeme mít zhruba šest miliard korun na nákupy. Předpokládáme, že akvizic by v budoucích dvou až třech letech mělo být osm až deset a z toho značná část právě na polském trhu.
 
Díváte se v Polsku na nějaké specifické obory?
Už dnes tam vlastníme strojírenskou firmu Rockfin u Gdaňsku. Vnímáme, že Polsko je po stránce managementu vyspělý trh, o který mají zájem američtí i němečtí investoři. Je nejen velký sám o sobě, ale také má blízkost k celému středoevropskému průmyslovému prostoru. Dál se budeme koncentrovat na naše hlavní obory, což je moderní energetika, kterou se zabývá už Rockfin, rovněž na moderní materiály, v nichž vlastníme firmu Fiberpreg na kompozity, a také na železnici. Dříve jsme vlastnili společnost Kuźnia Ostrów Wielkopolski na železniční závěsy a výkovky, takže obor známe. Plus se budeme dívat oportunisticky na další strojírenství, včetně automobilového průmyslu, který nemá zrovna růžové období.
To je pro nás dobře, dá se nakupovat za rozumné peníze. Zajímá nás automotive mimo spalovací motory.
 
Hodně českých investorů se na polském trhu spálilo. Počítáte s tím?
Mně jednou v Polsku ukradli auto (smích). Chápu, kam míříte, Poláci jsou dobří obchodníci, ale máme zkušený tým a vidíme, že polský trh je rozvinutý. Měli jsme tam už dvě akvizice a máme odtamtud pozitivní zkušenosti.
 
Kdy se rozhodnete o vstupu do Německa?
Máme to v plánu, jen nechceme růst uspěchat a dělat všechno naráz. Až se polská pobočka stabilizuje, tak otevřeme Německo. Není pro mě důležité, jestli to bude za rok nebo za tři, ale chci, abychom byli na ten vstup jako skupina dobře připraveni.
 
Jak vidíte výhled na letošní ekonomiku jako průmyslník a investor?
Upřímně moc nerozumím inflaci a kurzu koruny. Česko, ale také Polsko a Pobaltí, má na mě až nepochopitelně vysokou inflaci ve srovnání s eurozónou. Vysvětluji si to tím, že všichni v poslední době chtěli využít inflačních očekávání, napálili ceny, a mají tak hodně vysoké marže. Až spotřebitelům dojde kupní síla, tak inflace opadne. Reálný hlavní motor inflace už totiž zhasl. A tím myslím ceny energií. Proto čekám uklidnění inflace, byť část ekonomů tvrdí, že bude ještě dlouhá.
 
Co rekordně silná koruna?
Ta mě trápí víc než inflace. Jsme primárně exportéři a vyvážet při kurzu 23,50 za euro je z Česka velmi obtížné. Vypadá to, že koruna navíc posiluje kvůli čistým spekulacím. Investoři si vezmou úvěr v eurech za 3,5 procenta a obratem využijí dvojnásobně vysokou repo sazbu na české koruně. To je brutální a povede to jen k posilování koruny, dokud ČNB konečně své sazby nesníží. Není možné mít tak velký úrokový diferenciál mezi korunou a eurem.
 
Z hlediska reálné ekonomiky čekáte pokles tržeb nebo propouštění?
Nám se zatím daří, loni jsme měli skupinové tržby kolem 17 miliard korun. Ale hodně je to dané tím, že máme firmy z oblasti moderní chytré energetiky, která teď jede. Děláme do vodíku nebo kogeneračních jednotek, proto krizi necítíme.
 
V Rakousku ale vyrábíte klikové hřídele do spalovacích motorů.
To je fakt, ale Hoeckle Austria se kupodivu také daří. Asi se všichni bojí, že se v roce 2035 zakážou registrace aut se spalováky, a chtějí si je pořídit dopředu. Ale vidíme, že celkově v automotive segmentu pokles je. Problémy budou mít dodavatelé automobilek, ať už jsou to velké skupiny nebo rodinné firmy. Je to kombinace stále ještě chybějících čipů, respektive zpřetrhaných dodavatelských řetězců z Asie, a poklesu poptávky v Evropě.
 
Jak vás loni zasáhl nárůst cen energií?
Trefilo nás to hlavně v tiskárnách. Náklady vyrostly, něco se nám podařilo promítnout dál, ale ziskovost nám klesla a tržby také. Ale teď se situace uklidnila a zase profitujeme z vyšších cen.
 
Co vás v poslední době v byznysu potěšilo?
Dobře jsme prodali společnost PBS Power Equipment, kterou jsme založili na zelené louce a zabývá se vývojem hořáků a plynových kotlů. Inženýrskou společnost si koupila francouzská strojírenská skupina Babcock Wanson. Ze start-upu jsme udělali firmu s tržbami nějakých 200 milionů korun při EBITDA marži 20 procent a díky Francouzům bude moct dál expandovat. A to nám ještě dávala posledních šest let dividendu. Prodali jsme ji jen proto, že nám nezapadala do celkové energetické koncepce. Zároveň mě potěšilo, že nás evropská investiční jednička Amundi, jež prodává fond fondů zaměřený na private equity, vyzdvihla v rámci private investorů. Prý koncentrujeme to nejlepší ze světa private equity a dali nás po bok obrů, jako je Carlyle nebo Cathay Capital (smích). To mně po dvaceti sedmi letech podnikání udělalo opravdu radost.
 

 

 

Sdílet článek na LinkedIn