Používáme cookies.
Souhlasím

HN: Investoři nesmyslně nakupují předražené akcie, říká miliardář Fait. Hrozí přitom stagflace

< Zpět na výpis článků
HN_Lukáš Bíba

Hospodářské noviny
1. dubna 2022
str. 1, 12, 13
Vladan Gallistl, Jaroslav Mašek
Foto: Lukáš Bíba

Boj České národní banky s inflací se miliardáři a majiteli skupiny Jet Investment Igoru Faitovi nepozdává.

„Je šílené půjčovat si za více než pět procent v byznysu, který navíc vykazuje známky zpomalení. To je pro průmysl nezvladatelné,“ kritizuje v rozhovoru pro HN centrální banku Fait a dodává: „Na jedné straně ČNB snižuje odhad ekonomického růstu na nulu a na druhé straně ještě přiškrtí podnikatele sazbou pět, a nedejbože víc než pět procent“. Těsně před ruskou invazí na Ukrajinu rozjela Jet Investment fond, který chce od investorů získat až osm miliard korun na investice do privátních firem. „Pokud se podaří peníze od nich získat, tak by fond měl přijít na trh v době, kdy bude hodně příležitostí nakupovat za příznivé valuace, protože dnes jsou ceny příliš vysoko,“ říká Fait. Odhaduje, že společnosti mohou dokonce krachovat. „Kombinace vysokého úroku a recese přinese asi smrt některým firmám. Pro nás je to příležitost,“ uvádí Fait. Už nyní vidí v průmyslu potíže. „Není železo, nikl a celá řada věcí. Automobilový průmysl stojí, ale burzy vesele rostou, což je pro mě zcela nepochopitelné.“

 

Miliardář a majitel skupiny Jet Investment Igor Fait chce vybrat osm miliard korun na nový fond. Nakupovat bude firmy. V době inflace přitom podle něj investoři nakládají s penězi špatně. „Snaží se investovat úplně nesmyslně, ať už do akcií, nebo realit,“ upozorňuje.

Brněnský miliardář Igor Fait v současné složité době rozjíždí na tuzemské poměry velký investiční fond. Chce od investorů vybrat osm miliard korun, poprvé by mezi jeho investory měly být nadnárodní finanční instituce. „Pokud se prostředky podaří od investorů získat, tak by fond měl přijít na trh v době, kdy bude hodně příležitostí nakupovat za příznivé valuace,“ říká v rozhovoru Igor Fait. Hovoří také o dopadu války na byznys skupiny, chování investorů nebo zvyšování sazeb ze strany České národní banky.

Na jednotlivé společnosti totiž bude mít současná situace nepříznivý dopad. „Kombinace vysokého úroku a recese přinese asi smrt některým firmám. Pro nás je to příležitost,“ vysvětluje Fait, který se zároveň podivuje nad růstem burz.

HN: Jak se vyrovnáváte s dopady konfliktu na Ukrajině?

Není to úplně jednoduché. Není železo, nikl a celá řada věcí. Automobilový průmysl stojí, ale burzy vesele rostou, což je pro mě zcela nepochopitelné, protože cítíme na vlastní kůži, co se ve fabrikách děje. V ekonomikách je asi tolik peněz, že lidé nevědí, do čeho investovat.

HN: Co na celou situaci jako investor a podnikatel říkáte?

Je to tragédie pro ukrajinské obyvatelstvo. Dotkne se to ale všech a nejvíce Evropanů. Trochu na tom možná budou profitovat USA a Čína.

HN: Už jste konfliktu přizpůsobili podnikání?

Naše společnost Benvig se zabývá výrobou chladicích zařízení do rafinerií. Jejími přímými zákazníky jsou sice západoevropské firmy, ale ve finále byly cílem dodávek rafinerie v Rusku. Nyní mají naši zahraniční odběratelé problémy dodat zařízení do Ruska a některé společnosti už tam ani dodávat nechtějí z morálního hlediska. Cítíme, že dodávky váznou, a tím pádem váznou i platby. A samozřejmě se nás týká jako všech ostatních růst cen plynu a nejistota ohledně dodávek.

HN: Které z vašich firem mají největší spotřebu plynu?

Týká se to všech oborů, ale plyn hodně využívají tiskárny Euro-Druckservice na sušení. Zvýšit cenu u našich výrobků kvůli obrovskému zdražení plynu je ale u některých zákazníků velký problém. Nepřímý dopad to má na společnost Tedom, která vyrábí kogenerační jednotky, které z velké části spalují bioplyn, ale i zemní plyn. Úspěšnost prodeje kogeneračních jednotek je proto dána tím, že zemní plyn bude dostupný nebo bude nahrazen LNG či vodíkem. Nicméně přechod ze zemního plynu na vodík vyžaduje určitý čas, protože vodík se ještě nevyrábí v takovém objemu, aby se mohl v dostatečném množství přimíchávat do zemního plynu.

HN: Je reálný přechod na vodík nebo bioplyn?

Ano, ale není možné si říct, že od příštího roku nebudeme brát plyn z Ruska a nahradíme ho jiným plynem. I bioplynové stanice totiž vyžadují nějaký čas, je nutná změna zemědělské politiky. U vodíku jsme teprve na začátku. Možná bychom byli schopní rychle vyrobit bílý vodík (vzniká jako vedlejší produkt při chemické výrobě, pozn. red.), ale rozhodně ne zelený vodík. To vyžaduje spoustu času.

HN: Vyrábíte v Benvigu zařízení, které vaši zákazníci dodávají do ruských rafinerií. O jak velké zakázky se jedná?

Benvig dělá v průměru tržby kolem 500 milionů korun, z toho šedesát procent byly výrobky pro dodavatele rafineriím v Rusku.

HN: V byznysu jsou nyní ohledně Ruska dva přístupy: jeden racionální, který říká, ať se dál pokračuje v byznysu, protože se neobejdeme bez ropy ani bez plynu. Druhý je zavřít byznys v Rusku, což je příklad Jablotronu Dalibora Dědka. Kloníte se k tomu dodržet kontrakt, nebo jim to dobrovolně nedodat?

Naší protistranou jsou zejména západoevropské firmy, takže my zakázku dodat musíme, jinak bychom se vystavili postihům. Jestli to následně oni nedodají do Ruska, je jejich věc. Poslední vývoj je ale takový, že se k tomu naši zákazníci staví seriózně, berou riziko na sebe a svým dodavatelům zaplatí.

HN: Budete muset provést změny v zaměření firem?

Zareagovali jsme už tak, že přeorientováváme Benvig na jinou výrobu, která není spjatá s Ruskem. Děláme maximum pro to, abychom mohli dělat podobné věci v energetice, ale není jednoduché přejít z jedné výroby na jinou. Naštěstí máme ve skupině firmy, které mají zase nadbytek zakázek, jež jsou schopné dodat do Benvigu. Tímto způsobem odstřihneme Rusko.

HN: Jak se díváte na boj ČNB s inflací, když v Evropě zuří válka?

Měl jsem pocit, že jednorázové vlivy, které významně zvedly inflaci, by mohly po covidu velice rychle odeznít. Nyní bohužel přišlo něco nového, což pro mě znamená, že odeznění jednorázových vlivů, jako je růst cen energií a přetrhání dodavatelských řetězců, zas tak brzo neodezní.

Obávám se, že inflace bude trvat ve válečné krizi déle. Do toho média straší velkou inflací. Lidé se snaží investovat, podle mě úplně nesmyslně, ať už do akcií, nebo realit. To opět vyvolává růst cen.

HN: Můžete to upřesnit?

Vidíte ceny akcií. Válečný konflikt způsobí výrazné snížení hospodářského růstu, nebo dokonce pokles, ale na burze se to odráží tak, že akcie pár dnů klesaly a dnes jsou tam, kde byly před válkou. To je neuvěřitelné, protože všichni vnímáme, že válka bude znamenat problém. Minimálně bude nedostatek surovin, které jsou navázány na Ukrajinu a Rusko. V mých očích investoři nesmyslně nakupují předražené akcie.

HN: Je to reálný růst, když navíc centrální banky zpřísňují své politiky?

Je neobvyklé, že Fed začal zvyšovat sazby a rostou akcie. Naopak guvernérka Evropské centrální banky nevidí známky stagflace, což je zvláštní. Nevím, jak si tento názor vytvořila, protože inflace evidentně je a hospodářský růst je minimální, nebo se očekává dokonce záporný.

HN: Chovají se burzy racionálně, nebo je zdeformovaly levné peníze?

Některé tituly jsou vysoce nadhodnocené. Zejména kvůli tomu, že se dostaly významné finanční prostředky do rukou retailu, který pomocí fintechových aplikací mohl jednoduše nakupovat akcie. A to bez jakýchkoliv analýz nebo investičních poradců, kteří mají rozumný ekonomický úsudek a zkušenosti.

HN: Čeští centrální bankéři se na rozdíl od ECB naopak nebrání jít se sazbami i nad pět procent. Je to už pro byznys hodně?

Je to šílené si půjčovat za více než pět procent v byznysu, který navíc vykazuje známky zpomalení. To je pro průmysl nezvladatelné. Kdyby byl boom, tak v pořádku, ale očekávám spíš, že bude pokles. Na jedné straně ČNB snižuje odhad ekonomického růstu na nulu a na druhé straně ještě přiškrtí podnikatele sazbou pět, a nedejbože víc než pět procent.

HN: Jak současná situace ovlivňuje vaše plány na třetí investiční fond?

Nyní probíhá vybírání financí od investorů. Pokud se je podaří získat, tak by fond měl přijít na trh v době, kdy bude hodně příležitostí nakupovat za příznivé valuace, protože dnes jsou ceny příliš vysoko. Růst sazeb a do toho hospodářský útlum bude ovšem znamenat, že se tady objeví hodně atraktivních cílů. Situace pro přesvědčování investorů není úplně ideální.

Výhodou však může být to, že řada nadnárodních bank měla alokovaný kapitál na investice do Ruska, který tam nepůjde. Budou proto hledat jiné příležitosti, což pro nás může znamenat, že kapitál připravený do Ruska se může částečně uvolnit pro střední Evropu.

HN: Proč jste se vlastně rozhodl rozjet třetí fond?

Chceme být na trhu dlouhodobě, takže jsme se rozhodli nyní založit fond Jet 3. A rozhodně to není poslední fond. Chceme po investiční periodě, která u každého fondu trvá dva až tři roky, vždy otevírat další fond.

HN: Na co se bude zaměřovat? V čem bude jiný než předešlé dva fondy?

Příliš by se neměl odlišovat. Nicméně bude mít vyšší podíl zahraničních institucionálních investorů, kteří významně dbají, aby fond investoval v souladu s pravidly ESG (společensky odpovědné investování, pozn. red.). Investice, které se budou do fondu nakupovat, budou ohleduplné vůči planetě, budou mít příznivý dopad na zdravý životní styl a životní prostředí. Ne všechny samozřejmě, ale fond bude hodně zaměřený tímto směrem podnikání.

HN: K čemu je to výhodné? Je to cesta k levnějšímu financování?

Jsou do toho tlačeny i banky, aby financovaly ESG projekty. Vztahy s bankami budou složitější, když budete podnikat v oboru, který znečišťuje planetu. Pro firmy splňující kritéria ESG by to financování mělo být naopak snazší. To je jeden z důvodů. Institucionální investoři pak mají přímo ve svých statutech, že mohou investovat pouze do takových struktur, které budou vyhovovat podmínkám ESG.

HN: Jak velkou částku máte již přislíbenou od investorů?

Rozdělil bych to na dvě skupiny. První z nich jsou čeští investoři, což jsou většinou bohatí podnikatelé. Ti budou investovat do české části fondu Jet 3. Bude jich zhruba polovina, což představuje čtyři miliardy. My sami jako partneři Jetu přitom do fondu vložíme jednu miliardu. K českým investorům řadíme i menší investory, kteří budou investovat do fondu společnosti Conseq, který je klientem Jet 3. A pak bude fond v Lucembursku, který je založený pro zahraniční finanční investory.

HN: Proč bude pro zahraniční investory zvláštní fond?

Nechtějí jít do českého právního prostředí. Jsou zvyklí investovat tam, kde právní prostředí znají, což je především Lucembursko. Oba fondy ale budou investovat do stejných investičních cílů a ve stejných poměrech, jako by to byl jeden fond. Od zahraničních investorů chceme získat rovněž čtyři miliardy korun.

HN: Jaký je minimální vklad pro investici do fondu?

Kvalifikovaný investor musí vložit nejméně jeden milion korun. Takový musí jít přes fond Consequ nebo privátní bankovnictví vybraných bank. K nám napřímo může jít klient s minimální částkou deset milionů korun.

HN: S kterými bankami budete spolupracovat?

S UniCredit Bank, Českou spořitelnou a některými dalšími.

HN: Kde hodlá fond Jet 3 investovat především?

Primární bude pro nás česko-slovenský trh. Jsme totiž fond, který se snaží aktivně řídit akvizice. Máme proto takzvané projektové ředitele, kteří jsou v denním styku s managementem společností. Čím blíž je náš investiční cíl, tím je pro nás řízení snazší. Chceme ovšem kupovat firmy s tržbami okolo dvou miliard korun, kterých je na českém a slovenském trhu málo. Naše působnost se proto rozšiřuje do celé střední Evropy. Musíme jít do Polska a Německa, kde je řízení už trošku složitější.

HN: Proč je řízení horší? Je tam jazyková bariéra, jiná kultura…?

V zahraničí je trochu jiná mentalita, přístup, výkaznictví a roli hraje i jazyková bariéra. Vše se dá ale během prvního roku zvládnout. Máme mezinárodní zkušenosti.

HN: Budou investice zaměřené zejména na průmysl?

My jsme zaměření jednoznačně na průmysl, což bude platit i u Jet 3. Oborově se zaměříme na firmy vyrábějící komponenty pro výrobce zařízení do energetiky. Válka a problémy s ruským plynem budou katalyzátorem nových technologií, jako je vodík, fotovoltaika, tepelná čerpadla nebo jímání a následně skladování CO2 . Zajímají nás moderní materiály, protože s tím máme zkušenosti, neboť vlastníme německého výrobce karbonových vláken Fiberpreg. O lehké materiály s dobrými fyzikálními vlastnostmi je velký zájem, protože všichni potřebují vzhledem k elektromobilitě odlehčovat materiály.

HN: Budete hledat firmy v problémech?

Nekupujeme pouze distressed (společnosti v potížích, pozn. red.), ale kupujeme firmy, kde vidíme potenciál růstu, možnosti k restrukturalizaci nákladů nebo prodeje části firem. Může jít i o běžně fungující firmu, kde je však prostor pro dokoupení jiné společnosti a vytvoření zajímavých synergií.

HN: Jaká je situace na trhu? Jsou firmy předražené, nebo nejsou?

Záleží jak co. Sexy firmy jako e-shopy, technologické firmy byly hodně přepálené. Některé firmy nejsou ani provozně ziskové, ale do nich neinvestujeme, to je spíš pro venture kapitalisty. My se pohybujeme spíše v klasickém průmyslu, kde jsou ceny pořád rozumné a odpovídají ocenění v násobku šest až osm EBITDA.

HN: Jak se vám daří naopak prodávat? Máte už fond Jet 1 uzavřený?

Ještě ve fondu máme nějaké společnosti. Máme na exit čas do poloviny roku 2024. Chtěli jsme prodávat Benvig, ale s válkou jsme prodej zastavili. Začínáme prodávat rakouskou firmu Hoeckle. A prodali jsme PBS Industry do společnosti 2 JCP. Poslední zbývá Fiberpreg, což je výroba karbonových vláken. Tu ale nebudeme prodávat, protože je v silné růstové fázi a má potenciál růst i po polovině roku 2024.

HN: Klesnou ceny, když bude dražší financování?

Většinou akvizice financujete z padesáti procent úvěrem. Když bude financování dražší, tak musíte nabídnout méně. My ovšem všechny akvizice financujeme v eurech, kde sazby zůstávají.

HN: Jak se vyrovnáváte s růstem nákladů? Daří se vám je přenášet do cen?

Tlačíme všechny obchodníky v našich firmách, aby zvýšené náklady promítli do cen našich výrobků. Nejde to však ze dne na den, je tam vždy nějaké zpoždění, což ovlivní hospodaření společností. Snažíme se to však dělat rychle. Zatím se to daří. Připadá mi to tak, že zdražují všichni, zvykli si na to a nějakým způsobem to akceptují.

Válečný konflikt sníží hospodářský růst, ale na burze se to odráží tak, že akcie jsou tam, kde byly před válkou. Nadnárodní banky mají alokovaný kapitál na investice v Rusku, který tam nepůjde. Mohou ho ale uvolnit pro střední Evropu. Chceme kupovat firmy s tržbami okolo dvou miliard korun, kterých je na českém trhu málo. Musíme jít do Polska a Německa.

Sběratel firem i umění Igor Fait plánuje do nového fondu Jet 3 vybrat peníze od zahraničních institucionálních investorů. Oborově se zaměří na firmy vyrábějící komponenty pro výrobce zařízení do energetiky.

Foto: HN – Lukáš Bíba

IGOR FAIT (56)

◾ Vystudoval Provozně ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně. Po studiích nastoupil do ekonomického oddělení BVV, na začátku 90. let pracoval v oblasti kapitálových trhů, například jako ředitel kapitálových trhů BVV.

◾ V roce 1993 založil brokerskou společnost Brno Broker Group (později BBG Brno). V roce 1996 ji prodal a založil investiční skupinu Jet Investment.

◾ Sbírá umění a má vlastní galerii Fait Gallery. Mezi jeho koníčky patří sport, rád lyžuje a hraje fotbal a hokej.

Autor: Vladan Gallistl, Jaroslav Mašek

Článek si můžete přečíst zde. 

Sdílet článek na LinkedIn