E15: Průmyslník Igor Fait: Význam vodíku poroste rychleji, než se čekalo

< Zpět na výpis článků
Screen Shot 2022-04-04 at 12.45.47

deník E15
4. dubna 2022
str. 2, 3
Jan Novotný, Ondřej Souček
Foto: Michaela Szkanderová

 

Brněnský byznysmen a patriot Igor Fait v rámci své investiční společnosti Jet Investment spouští už třetí fond, tentokrát zaměřený na zelené technologie. Ve spolupráci se Siemensem chce také začít vyrábět vodíkové elektrárny. K tomu mu má pomoci i poslední akvizice polské společnosti Rockfin. Spolu s dalšími firmami v portfoliu Jet Investmentu by mohl vzniknout nový středoevropský holding, který se zaměří právě na investice do obnovitelných zdrojů. „Tento nový subjekt bude schopen nabídnout takřka celou elektrárnu vyjma turbíny a řídicích systémů,“ přibližuje milovník moderního umění, který už také nabírá spolupracovníky do své nově budované polské pobočky.
 
S koupí strojírenské společnosti Rockfin jste ohlásili i vstup na trh vodíkových technologií. Co konkrétně vás zajímá?
Zajímají nás vodíkové zdroje, tedy technologie, pomocí níž lze z elektřiny vyrobit vodík. Nejde nám ale přímo o elektrolyzéry, protože to zvládnou jen ti největší evropští strojírenští hráči. My se budeme soustředit na komponenty, příslušenství a na pomocné systémy. První kroky už jsme udělali, a to s naší firmou 2 JCP. Nyní jsme získali firmu Rockfin. Obě společnosti přitom spolupracují s lídry vodíkového trhu, se Siemensem a taky s firmou McPhy.
 
Rockfin se dosud soustředí především na palivové a olejové systémy převážně do plynových elektráren. Jak velký podíl tržeb bude vodík v Rockfinu v budoucnu tvořit?
Jsme zatím na začátku, takže těžko odhadovat. V každém případě v Německu vidíme, že tento byznys jde skokově dopředu. S ukrajinskou krizí tento trend ještě akceleroval. Investují do toho ve velkém soukromé firmy a státy technologii podporují i dotacemi. Zvýšená aktivita v oboru je znát. Dřív se o vodíku hodně mluvilo, ale ve skutečnosti byl obor spíš v hibernaci. To se teď mění a my chceme být u toho. Kolik nám to bude dělat tržeb, nedokážu říct. Ale bude to stěžejní obor, tím jsem si jist.
 
S firmou 2 JCP už tedy první komponenty Siemensu dodáváte?
Zatím ne, nyní od nich máme výrobní audit. Ale myslím, že už mohu říct, že pokud Siemens bude vyrábět vodíkové elektrárny, což je nyní téměř jisté, tak je bude vyrábět s námi. Být obchodním partnerem společnosti, která bude v Evropě jedním z hlavních tahounů této technologie, je pro nás nepopsatelně cenné. Získáváme tím náskok i renomé.
 
Uvažujete o tom, že by vodík spalovaly nakonec i vaše kogenerační jednotky vyráběné třebíčským Tedomem?
Ano, to je v plánu. Naše strojírenské firmy už pracují na tom, aby palivové systémy elektráren zvládly spalovat vodík. A stejně tak Tedom, aby i jeho jednotky zvládly spalovat vodík. I z toho důvodu jsme koupili Rockfin. Věříme, že nám s tímto přerodem dokáže pomoct. Synergií ve skupině je ale víc. Ve fondu Jet 2 máme kromě 2 JCP a Tedomu ještě další strojírenskou firmu PBS Industry, a když se nám tyto firmy podaří spojit do holdingu, tak tento nový subjekt bude schopen nabídnout takřka celou elektrárnu vyjma turbíny a řídicích systémů.
 
A to je v plánu?
Ano, v podstatě jsme na tom už začali pracovat. Ve finále bychom holding rádi prodali napřímo nebo vstupem na burzu.
 
Jakou hodnotu by v této finální fázi holding mohl mít?
Potřebuji samozřejmě zhodnotit peníze investorům. Minimální cíl je u nás vždycky trojnásobek vložené investice. Zde by to mohlo být i více.
 
V polovině roku 2024 končí životnost vašeho fondu Jet 1, což značí, že se podniků, které do něho spadají, budete muset zbavit. Už jste rozjeli jednání o prodejích?
Část firem z tohoto fondu už jsme prodali a zbývá nám jen Benvig, Hoeckle a Fiberpreg. Investoři mají zpátky své peníze i se zhruba desetiprocentním výnosem. Teď samozřejmě přemýšlíme co dál. Benvig už byl dokonce v prodejním procesu poměrně daleko, ale podpis smlouvy zhatila válka na Ukrajině, kvůli které firma přišla o důležitý ruský trh. Z toho důvodu jsme prodej museli zrušit a firmu budeme nyní restrukturalizovat na jinou výrobu. Dosud v Rusku končily asi dvě třetiny její produkce. Nyní bude Benvig pravděpodobně vyrábět pro 2 JCP a Rockfin, protože to je nejrychlejší a nejjednodušší řešení.
 
O těch 60 procent zakázek pro Benvig v Rusku jste už nadobro přišli i do budoucna?
Vy si myslíte že ne? Situace je taková, že nevíme, co bude za měsíc, ale já osobně na návrat na ruský trh nevěřím. My jsme s Benvigem sice nedodávali do Ruska napřímo, ale přes západní, převážně německé závody. Přesto je to pro nás mrtvý trh. Světové firmy už do Ruska dodávat nebudou. Zakázky, které máme již hotové, jim vyfakturujeme, ale to je tak všechno.
 
Dotkla se válka na Ukrajině a následné sankce i dalších firem z vašeho portfolia?
Třeba zmíněná Fiberpreg měla dodavatele karbonových vláken z Ruska, kvůli čemuž se nám už zpožďují dodávky. Hledáme proto někoho jiného, ale nasmlouvat si nového dodavatele karbonových vláken nejde ze dne na den, protože jich je ve světě jen velmi omezené množství.
 
Jste tedy rozhodnutí zbývající firmy z prvního fondu Jet 1 prodat, nebo máte i jiné možnosti?
Chceme je prodat všechny, až na výrobce karbonových vláken Fiberpreg, protože v tomto segmentu vidíme obrovský potenciál.
Máte už odhad, jaké má portfolio vašich firem souhrnné tržby a provozní zisk (EBITDA)?
Když započteme i akvizici Rockfinu, tak spravujeme aktiva v hodnotě asi 13,7 miliardy korun. Tyto firmy loni utržily přibližně 15 miliard a vydělaly (EBITDA) zhruba 1,5 miliardy.
 
Pandemie a nyní i válka přinesly dramatický růst cen takřka všech důležitých průmyslových materiálů a surovin. K tomu zůstávají vysoké i ceny elektřiny. Jak se vás to dotýká?
Dost. Začíná to nedostatkem železné rudy, která se dovážela z Ukrajiny, takže chybí železo, stavební ocel, a pak je to neon, kvůli čemuž nejede naplno výroba čipů, a takhle bych mohl pokračovat ještě dlouho. Jasné je, že logistické řetězce jsou natolik zpřetrhané, že se opravdu bojím těžkých časů. A to nemluvím o Jetu, ale obecně o ekonomice.
 
Jak to ovlivňuje vaše byznysové uvažování? Vidíte někde příležitosti?
Chystáme nový fond Jet 3, který by to mělo ovlivnit snad pozitivně, protože míříme na nové technologie, jejichž význam by vlivem války mohl růst rychleji, než se čekalo.
 
Fond Jet 3 má být největší v Česku a bude se zaměřovat na firmy z oblasti čisté a decentralizované energetiky. Také se bude ještě více orientovat na zahraniční trhy než vaše předchozí fondy. Proč?
Velikost fondu bude osm miliard a k tomu si přidejte ještě dalších osm miliard na bankovním akvizičním financování a zároveň těch potenciál ních firem ke koupi chceme mít třeba šest až osm, ale víc ne. Z toho vyplývá, že společností, které mají tržby více než dvě miliardy, je v Česku jako šafránu. V Německu a v Polsku je jich daleko více. A my musíme během tří let oněch 16 miliard investovat.
 
Plánujete personální posílení Jet Investmentu v souvislosti s novým fondem?
Určitě. Je dobře, že první fond už exitoval nějaké projekty, takže se nám uvolnili někteří projektoví ředitelé. Ale určitě se budeme ještě rozšiřovat, a to nejen v Česku. Plánujeme pobočku v Polsku a časem i v Německu.
 
Kdy chcete otevřít pobočku v Polsku?
Už teď sháníme tři lidi do našeho polského Jet Investmentu.
 
Jak se daří vašemu realitnímu fondu Jet Industrial Lease? Plánovali jste během prvního roku vybrat miliardu. Podařilo se to?
Ano, vybrali jsme 1,2 miliardy, což jsme kompletně investovali. My nedevelopujeme na zelené louce jako CTP či CPI, ale hledáme nemovitosti průmyslového charakteru obsazené stávajícími nájemníky a majitel budovy je třeba i částečně provozovatelem výroby v objektu.
 
Kromě Německa jste nakupovali nemovitosti i v Polsku od KKCG. Koupili jste něco v Česku?
Ano, koupili jsme na letišti v Ruzyni administrativní centrum, kde jsou nejen firmy jako DHL, ale i Celní správa. Zdálo se nám to za tu cenu jako velmi bezpečná investice.
 
Jaký je váš investiční cíl s Jet Industrial Lease?
Určitě přes deset miliard. Tento fond je otevřený a permanentní, takže investoři mohou v jeho průběhu nastupovat a vystupovat. Cílem je dané nemovitosti dlouhodobě držet. Výnos se určitě dostane až k 11 či 12 procentům.

 

 

Sdílet článek na LinkedIn