“V první řadě to je historicky špatná zkušenost – některé velké skupiny ze zahraničí tu zainvestovaly v období po revoluci a ty investice nebyly úplně úspěšné. A nepřispěla ani geopolitická situace v souvislosti s válkou na Ukrajině,” vysvětluje Malík. Nejzásadnější důvod, proč k nám zahraniční investoři, kteří vkládají prostředky do private equity nebo venture capital fondů, moc neinvestují, je ale podle něj ten, že náš region příliš neznají. “Proto bychom se měli snažit ho trošku lépe propagovat. Je to region ekonomicky i politicky velice stabilní, máme tady skvělé know-how především v průmyslovém sektoru, velice šikovné, pracovité a vysoce kvalifikované lidi, relativně nízké náklady, takže je to určitě zajímavý region, “ dodává Malík. Jaké další trendy vidí na trhu a co je potřeba pro to, aby náš region dohnal oblast západní Evropy? Nejen to se dozvíte v následujícím rozhovoru.
Existují nějaké nové trendy, které mění trh v regionu střední a východní Evropy?
Mezi trendy, které pozorujeme, patří například specializace. Mnoho investorů, kteří vkládají prostředky do investičních fondů, vyžaduje dnes nějakou specializaci fondu – jak oborovou, tak regionální. Investiční společnost Jet Investment od svého založení působí ve střední Evropě, snaží se propojit západní a východní část střední Evropy a zároveň se pohybuje především v průmyslu. A to je přesně to, co dnes investoři chtějí. Další trend, který lze zmínit, je obrovská poptávka po inovacích ze strany především průmyslových podniků.
Pevně věřím, že oživení v oblasti fúzí a akvizic bude pokračovat i nadále a že private equity a venture capital fondy se na této vlně povezou. Lokální hráči mají výborné know how i business network, který je zapotřebí, takže pokud si investoři vyberou nějaký fond s dobrou reputací, udělají určitě dobře.
Jak aktuální makroekonomická a geopolitická situace ovlivňuje Vaše stávající portfolio a případně postup při uzavírání nových dealů?
Musím říci, že v období covidu a po začátku války na Ukrajině jsme krátkodobě necítili zásadní negativní dopady. Neměli jsme žádnou provozní expozici v Rusku s výjimkou dvou kanceláří, takže to pro nás ekonomicky nebyl nějaký zásadní problém.
Ve střednědobém horizontu celý region ovlivnily především ceny energií, ale my jsme s výjimkou tiskáren touto situací nebyli příliš zasaženi, protože 85 % našich společností v portfoliu dodává nějaké výrobky nebo služby s vyšší přidanou hodnotou, které nejsou tak energeticky náročné. V rámci tiskáren jsme museli zvýšit ceny a šli jsme do toho s rizikem ztráty zákazníků, ale to se nakonec nestalo a byznys zůstal stabilní. A samozřejmě dneska už jsou ceny energií zase zpátky dole.
Co se týče dlouhodobého horizontu, v roce 2018 jsme otevřeli nový fond a v té době jsme investovali i získaný volný kapitál. A vsadili jsme na dobrou kartu. Investovali jsme do společností, které dodávají moderní technologie a zaměřili jsme se na oblast transformace v energetice z centrálních na decentralizované zdroje, z těch dejme tomu špinavějších na ty čistší. A v dnešní době sklízíme ovoce, společnostem se daří, v letošním roce vidíme ve všech výrazný růst a to nejen v tržbách, ale i v provozní a ekonomické efektivitě.
Co se týče změn v přístupu k transakcím, tak žádné zásadní nenastaly. Valuace jsou určitě nižší, než byly před dvěma lety, to bezpochyby. Nicméně pokud chce někdo zainvestovat do opravdu kvalitní společnosti, tak budou prodávající diktovat cenu a to i navzdory tomu, že je dnes spíše méně volného kapitálu díky obtížnému fundraisingu. Prostě o dobré společnosti je rvačka. Samozřejmě často je otázka objektivity, jak vypadá dobrá společnost a jak ne.
Co je potřeba pro to, aby se v nejbližších letech vyrovnal rozdíl mezi trhy v CEE regionu a v západní Evropě?
To je otázka spíše na politiky, ale z našeho pohledu je rozdíl mezi střední Evropou a východní Evropou. CEE region je velice rozdílný. Myslím si, že Česko, Polsko a Slovensko jsou státy ze CEE regionu – my tomu říkáme východní část střední Evropy – které mají velice blízko tomu, aby se dostaly na srovnatelnou úroveň se západní Evropou, už dneska je HDP na osobu měřeno paritou kupní síly na 80 % Německa. Polsko extrémně dobře roste a má nakročeno k tomu být ekonomickým šampionem Evropy. Česko a region střední Evropy vůbec bude industriální velmocí. Takže minimálně v paritě kupní síly se blížíme západu a k tomu, aby se to zlepšilo, je potřeba určitá změna politiky. Je potřeba méně populismu, méně byrokracie, pružnější trh práce, více investic do infrastruktury a určité daňové zvýhodnění, které podporuje investice.
A pokud budou podniky inovovat, využívat vzdělání lidí a budou zvyšovat svou produktivitu práce, tak s tím bude souviset i růst mezd, který je také zapotřebí. Když toto bude fungovat, tak budeme velice konkurenceschopní. A já věřím, že budeme.
Co se týče fúzí a akvizic, cílem nás všech profesionálů v téhle oblasti je propagovat region střední a východní Evropy. Je strašně důležité ukázat, že regionální firmy se s naší pomocí dokáží internacionalizovat a že umí přispět ke globálnímu růstu. My v Jet Investment jsme to demonstrovali na příkladech jako je Kordárna a LESS & TIMBER, Benet Automotive, MSV Metal nebo aktuálně TEDOM, či Rockfin nebo 2JCP. Z české nebo polské firmy se stala firma globální, dodávající výrobky a služby s nějaké specifickým řešením. O takovýchto úspěšných případech je potřeba mluvit a propagovat je ve světě, protože se o nich málo ví.
Marek Malík se jako partner a člen představenstva spolupodílí na strategickém rozvoji společnosti Jet Investment, ve které působí od roku 2010. Řídí investiční tým a jeho projekty a je aktivní jako člen investičního výboru. Coby člen představenstev portfoliových společností udává jejich dlouhodobou strategii. V minulosti vyhledával akvizice, řídil společnosti a jejich exity. Dříve pracoval v Bank Austria Creditanstalt nebo v Deutsche Bank Praha a Londýn, kde obchodoval na finančních trzích ve střední a východní Evropě. Je absolventem VUT v Brně a Nottingham Trent University.