Používáme cookies.
Souhlasím

Igor Fait: Krize teprve přijde

< Zpět na výpis článků
Screenshot 2020-09-21 at 09.57.54

září 2020

Forbes

Kristýna Tmejová

 

Co je moje hlavní strategie v téhle složité době? Razím přístup, že cash je král. Proto se teď držím hotovosti zuby nehty, čistě proto, že věřím, že se covidová krize ještě naplno neprojevila. Ano, tak nějak jsme ji pocítili všichni, zavřené hranice, karanténa, roušky. Ale byznys? Tam krize doopravdy, naplno, ještě nezasáhla. Protože ekonomiku nad vodou drží infuze, které do hospodářství pumpují státy ve velkém.

Státy teď emitují peníze o sto šest, což sice pomáhá oživit ekonomiku, ale já to nepovažuji dlouhodobě za udržitelné. Až přijde zima a potom jaro a všemožné covid-intervence ze strany států skončí, pak teprve se bude lámat chleba. Tehdy se ukáže, které firmy přežijí a které krize pošle do kolen.

Mezitím sedím na hotovosti a vyčkávám. Ne z opatrnosti, ale protože číhám na příležitost. Možná jsem trochu deformovaný tím, co děláme. Nakupujeme firmy, ideálně takové, které zrovna postihly těžkosti, ale zároveň mají dobrý potenciál – takže kupujeme za levno s vidinou, že jim pomůžeme a za pár let je dobře prodáme.

Vím, že tahle doba není a nebude pro spoustu lidí lehká. Ale viděno čistě byznysově – pro nás je to požehnání. Na trhu se totiž schyluje k výjimečným příležitostem. Až státy přestanou covidovými nástroji podporovat producenty, tak ekonomika půjde ještě významně dolů. Je to otázka globálního vývoje, ne kroků české vlády. Ta opravdová krize teprve přijde. Teď ještě se příliš firem do insolvence nedostalo, zatím tolik problémů nevidíme, jenže až kohoutky státní pomoci vyschnou, ukáže se pravý rozsah problémů. Tehdy přijde náš čas.

Někdo může namítnout, že sedět teď na cashi je riziko, protože se vystavujete inflaci. Ale já se zrovna nyní inflace akutně nebojím – ta se dlouhodobě drží kolem dvou až tří procent. A zrovna teď nevidím důvod, proč by se měla akutně zvyšovat. To spíš vidím inflaci aktiv – cena nemovitostí se drží nebo roste, burzy teď taky šlapou, ale oproti tomu výnosy na akciích a nemovitostech stagnují. Aktiva se zdražují, ale příjem z aktiv je nižší, takže výnos na investované peníze je teď ještě nižší než před covidem. Přitom už několik let se mluví o tom, že peníze jsou levné a výnosy špatné. A teď ještě klesly. Krátkodobě určité příležitosti vidím. Ale dlouhodobě? Tomu teď nevěřím.

Jasně, na jaře, když se poslední březnový týden propadly burzy, to bylo zajímavé. V tu chvíli bylo rozumné do akcií investovat, protože ceny byly nízko, vyprodávalo se vážně za levno. A kdo nakoupil, udělal dobře. Ale investovat teď, ve chvíli, kdy jsou akcie zase vysoko? To je podle mě obrovské riziko.

I když jsem sám na konci března akcie nakupoval, a dal jsem do nich v tu chvíli dost peněz, tak teď na konci srpna už mám vše zase prodané. Radši mám v kapse hotovost.

A podobný přístup je podle mě teď rozumný i pro velkou část Čechů, nejenom pro velké investory do private equity – na pořadu dne je uvážlivost, konzervativní přístup. Nechat peníze na účtu a čekat, co se bude dít. Raději neinvestovat vůbec než investovat špatně. Protože nás ještě na trzích čeká velká korekce, tomu pevně věřím.

Nevím, jak dlouho to bude trvat, křišťálovou kouli nemám. Ale až to přijde, poznáme to. I dobré firmy se najednou ocitnou v problémech. A to je náš čas. Už dnes se aktivně díváme po trhu, kde bychom našli naši příležitost. Typicky výrobní podnik, který má kvalitní produkt, ideálně už ohodnocený i trhem. Věříme v produkt, to je první, na co se díváme. Řada firem se dostane do problémů třeba proto, že investovala obrovské peníze do vývoje – a pak jim v důsledku covidu vypadnul odbyt. Takové případy nás zajímají – tam můžeme pomoct, a ještě na tom sami vydělat. To mi dává větší logiku než slepě investovat do něčeho, čemu věří masa, že to udrží hodnotu.

Že bych teď měl nakupovat zlato, protože se všude mluví o tom, jak drží hodnotu v krizi? Možná má pověst bezpečného přístavu, ale já nemám rád investice motivované strachem. Pro mě jsou zlato stejně jako bitcoin hodnoty, za kterými nejsou podkladová aktiva. Jeho cena teď sice láme rekordy, ale až krize pomine, tak zase prudce spadne. Já ve zlatě nevidím fundament, takže ne, žádné cihličky u mě v sejfu nenajdete.

Raději hledám skutečná aktiva, která mi můžou přinést výnos. Mám radši továrny s komínem než virtuální kryptoměny. Proto čekám na průmyslové podniky v nesnázích.

Do karet nám hraje to, že jsme se ještě před prvními záchvěvy krize zbavili ve fondu Jet 1 významného procenta aktiv. Na začátku roku 2020 jsme prodali vagonku MSV Metal Studénka, v měsících předtím jsme pustili ještě dvě další firmy.

Rád bych se pochválil, že šlo o nějakou výjimečnou prozřetelnost, že jsem už na přelomu roku prohlédl riziko koronavirové pandemie a toho, jak zdecimuje globální ekonomiku. Ale není to tak. Byla to spíš shoda šťastných okolností, prostě jsme jen následovali naši strategii: koupíme společnost, uděláme všechno pro to, aby rostla, a jakmile se dostane na vrchol, tak ji prodáme. A ono se to zrovna sešlo v ten správný čas, za pět minut dvanáct.

Máme štěstí i v tom, že v našem dalším fondu Jet 2, který má upsanou částku čtyři miliardy korun, jsme zatím proinvestovali jen miliardu. Takže tři miliardy máme ještě k dispozici. Máme nabito. A až přijdou v krizi pořádné příležitosti, a ony přijdou, můžeme je chytit za pačesy. A pořádně utrácet.

Sdílet článek na LinkedIn