Chceme se stát BlackRockem Východu

Brněnský miliardář Igor Fait chce po velkém investičním fondu Jet 3 rozšířit nabídku své skupiny Jet Investment pro investory. Již nyní má skupina fondy zaměřené na investice do průmyslových realit a firem. Nově rozjíždí venture fond zaměřený na investice do technologických firem a fond, který bude půjčovat peníze průmyslovým firmám.

 

„Chceme se svou nabídkou stát takovým BlackRockem (největší světový správce majetku –pozn. red.) Východu,“ uvádí Fait. U investic do firem má Jet Investment nově zájem o výrobu léků nebo potravinových doplňků pro zdravý životní styl. „Potravinářský průmysl je určitě zajímavý,“ dodává Fait. V rozhovoru hovoří také o dopadu energetické krize na byznys skupiny, o tom, proč je skupina pro přijetí eura, a kritizuje kroky České národní banky.

 

Rozhodli jsme se, že Jet Investment rozšíříme. Mám ovšem rád, když všechno na sebe nějak navazuje, proto naše fondy souvisí s průmyslovými aktivitami Jet Investment. Začali jsme s fondem private equity, pak jsme přidali nemovitostní fond Jet Industrial Lease, což jsou nemovitosti, které se vážou k průmyslu. A teď jsme se rozhodli jít o krok dál a tu mozaiku poskládat kompletní.

 

V současnosti je nutné i do průmyslu zavádět inovace ve větším měřítku, aplikovat nové technologie, robotizaci nebo například umělou inteligenci, což hodně souvisí spíše s venture kapitálem. Proto jsme se rozhodli otevřít venture fond Jet Venture a chceme také rozjet fond Jet Credit, který bude specializovaný na půjčky pro firmy, kterým už banka nemůže nebo nechce půjčit, protože by například nedostala dostatečnou zástavu, ale zároveň jsou dostatečně růstové. V současnosti sháníme týmy, které budou nové fondy řídit. Chceme se svou nabídkou stát takovým BlackRockem Východu. Běžně americké nebo západoevropské fondy dělají zmíněné čtyři věci: investice private equity, realitní fondy, venture a credit fondy.

 

Venture fond je úplně něco jiného než fond private equity, který kupuje firmy, které už jsou mnohem rozvinutější, fungují už nějakou dobu, mají výrobek i trhy. V objemu tržeb jsou už někde jinde. Náš venture fond nebude investovat do začínajících start-upů, ale bude se účastnit série A nebo B (zvyšování kapitálu ve start-upu, které následuje po počáteční investici – takzvané seed funding – pozn. red.), což znamená, že jde o firmy, které už mají produkt a možná i zákazníka, ale zároveň jsou ve velmi růstové fázi. Pořád je tam ovšem větší riziko oproti akvizicím již rozjetých firem.

 

Budeme ve fázi, kdy nechceme jít do start-upů na jejich začátku, ale do firem se stabilizovaným produktem, takže odpad by neměl být tak vysoký, ale zase výnos by měl být podstatně zajímavější. Pro nás je důležité, že to bude napojené na průmysl. Nebudeme se proto dívat na trhu na cokoliv, ale budeme chtít investici, která souvisí s průmyslem, na který se od začátku soustředíme.

 

Počítáme s tím, že oba je zvládneme rozjet ještě letos. A možná i sehnat od investorů dostatečný kapitál.

 

Pro Jet Venture počítáme s částkou 50 milionů eur. Pro Jet Credit by měla být ještě vyšší. Raising (získávání kapitálu – pozn. red.) bude postupný, protože pro trh to bude něco nového. Cílem jsou však řádově nižší jednotky miliard korun.

 

Přesně tak. A bude to opět zaměřené na průmyslové podniky. Máte například firmu, která je v silně růstové fázi, ale pořád ještě není zralá pro to, aby šla do banky a vzala si bankovní úvěr. Anebo už bankovní úvěr má, ale banka už vyčerpala výši zástavy a nad tuto hodnotu už nepůjčí. My však průmysl známe a víme, že firma má velké portfolio zákazníků a o výrobek je velký zájem, proto musí rozšířit výrobu o novou technologii, na kterou už jim však banka ani leasingovka nepůjčí. Cítíme, že jsou firmy, které by se mohly rozvinout daleko rychleji, jenom jim k tomu chybí kapitál.

 

V případě neúspěchu tam může být nějaká výměna dluhu za majetkový podíl.

 

Energetická krize vedla k tomu, že nejenom v České republice, ale v celé Evropě už nemá energeticky náročný průmysl své místo. Už to dnes vidíme u hutí a oceláren, že se trošku dostávají do problémů. Přesouvají se jinam, kde energetika není ještě tak zelená a drahá. Evropa tak nebude zajímavá pro investory do energeticky náročného průmyslu.

 

Máme úspěšný fond Jet2, který se zaměřil na moderní energetiku. V portfoliu máme společnosti Tedom, 2JCP a polský Rockfin, což jsou všechno firmy zaměřené na plyn, takže jsme zažili nejistotu, když přišla energetická krize a nevědělo se, jestli plyn vůbec bude. Evropa ovšem zareagovala velice rychle a vybudovala LNG terminály, takže energetickou krizi zvládla. Dnes je plyn opět poptávanou surovinou. Díky tomu jsme nyní v úplně opačné situaci, protože poptávka se neuvěřitelně zvedla.

 

Plynové zdroje budou fungovat v čase, kdy už skončí uhelné elektrárny, ale ještě nebudou postavené jaderné zdroje, což je minimálně do roku 2050. Takže to jsme vsadili velice dobře. Z plynu jsme navíc začali hodně přecházet na jiné zdroje energie, což znamená vodík. Dnes je 2JCP firmou zaměřenou na vodík. Například společně se Siemensem dělají jedny z největších elektrolyzérů na světě. Energetická krize nás zároveň výrazně posunula směrem k moderním zdrojům energie. Polský Rockfin vyrábí čerpadla do LNG terminálů, kompresory a hodně se soustředí na výrobu pro jadernou energetiku.

 

Jak nastala plynová krize, investoři do kogeneračních jednotek byli opatrní. Hledali jsme proto cestu, jak aktivity Tedom rozšířit, což vedlo k založení Tedom Esco, a v jejím rámci vznikl obchodník s elektřinou Tedom Energie, což je nejsilněji rostoucí firma ve skupině.

 

Loňský rok, co se týká tržeb i EBITDA, byl už na úrovni před krizí, když tržby předběžně dosáhly 5,4 miliardy korun a EBITDA byla 400 milionů korun. Pro letošní rok je plán dosáhnout EBITDA ve výši 600 milionů korun, což je výrazně lepší výsledek, než když jsme Tedom kupovali. Máme obrovské zakázky v Polsku, které dekarbonizuje celou energetiku, takže se tam přechází hodně na plyn. A velké zakázky máme rovněž v Británii a USA, kde je zájem o ty největší kogenerační jednotky.

 

Evidentní je zpomalení ve stavebnictví. Během půl roku se však dostane zpátky. A krizí si prošel automobilový průmysl, kde se nyní situace zlepšuje. Situace v automotive je nicméně schizofrenní. Vůbec nezávidím automobilkám, protože dnes nevědí, jestli vyrábět dál spalovací motory, nebo zvítězí elektromobilita. Ta má sice politicky zelenou, ale trh ji zatím příliš nechce. Možná se to změní s tím, jak elektromobily zlevňují, a vytvoří se pro ně víc infrastruktury. V letošním roce je zatím recese, ale zlepší se to.

 

Polsko je pro nás stěžejní trh, proto jsme zde loni v březnu otevřeli kancelář. Polsko bude dvojče toho, co máme v Česku. Budou tam projektoví ředitelé a šéf celé kanceláře. V Polsku nechceme jen hledat firmy pro naše investice, ale také investory. Vytvořili jsme proto místní obchodní tým, který bude shánět kapitál od investorů.

 

Nyní se díváme na několik firem pro fond Jet 3, kde jsme však na začátku. Polsko je trh, který je zajímavý pro zahraniční investory. Bohužel je Polsko mnohem připravenější než Česká republika jak po stránce dopravní infrastruktury, tak i po stránce vzdělané pracovní síly. Hodně německých a amerických investorů se proto snaží v Polsku investovat.

 

Díváme se po firmách z energetiky, zdravotnictví, potravinářství, ale i po příležitostech, které se objeví na trhu, ale s těmito oblastmi nesouvisí. V celé Evropě máme zájem o oblast železniční dopravy. Obecně by to mělo být tak, že když něco koupíme v Polsku, budeme hledat firmu, která by to doplnila například v Česku, a opačně.

 

Na českém trhu dokážeme do fondů získat od investorů zhruba čtyři miliardy. V Polsku by to mohl být klidně dvojnásobek.

 

První akvizicí do fondu Jet 3 byla firma Likov, která dělá stavební profily, ať už plastové, nebo hliníkové, do vnějších nebo vnitřních fasád. Podívali jsme se na to trošku jinýma očima, že to není čistě stavebnictví, ale souvisí to s energetikou. Profily se totiž využívají pro zateplování budov, na což jdou velké dotace napříč Evropou. Přestože je tak stavebnictví v útlumu, pořád se zatepluje díky těmto financím. Rádi bychom k Likovu přikoupili firmu, která bude synergicky fungovat s touto společností.

 

Podobné investice máme rádi. Většinou jde o společnosti, na které se fond sice přímo nezaměřuje, ale když se dostanou třeba i do insolvence, je to pro nás výzva. Je to příležitost, jak firmu dostat na nohy a vydělat. Pokud se taková příležitost objeví, určitě po ní půjdeme.

 

Doba je skutečně turbulentní. Ještě před měsícem jsem si myslel, že jich bude spousta. Teď už jsem názor trošku změnil, protože se zdá, že krize nebude tak hluboká, jak se předpokládalo. Firmy v problémech se ale na trhu objevují.

 

V automotive a stavebnictví, na které se napojuje spousta dalších dodavatelů. Dívat se tímto směrem nebude od věci.

 

Zvažujeme to, ale je to strašně náročný segment průmyslu, nicméně zajímavý. Pokud bude příležitost, podívali bychom se na to, ale rozhodně bychom nešli do něčeho, co souvisí se spalovacími motory. V současnosti máme v automotive jen rakouskou firmu Hoeckle, která vyrábí klikové hřídele do spalovacích motorů, ale naštěstí pro vysokovýkonné motory. Dodává značkám, jako je Porsche, AMG, Mercedes nebo Polaris, které dělají motory, jež se pravděpodobně budou dělat ještě dlouho.

 

Vůbec ne, naopak Hoeckle stoupla poptávka.

 

Určitě budeme během půl roku prodávat Hoeckle a pak nás čeká exit fondu Jet 1. Fond Jet 2 má investiční horizont až do roku 2028. Když však bude vhodná příležitost, chceme prodat energetickou skupinu, která může být hodně zajímavá pro velké strategické i finanční investory. S prodejem můžeme začít v roce 2026.

 

Hrubý roční výnos fondu je devět procent. Po odečtení poplatků za správu fondu bude čistý výnos pro investory zhruba osm procent za rok. Od roku 2016 se vložená investice zvýšila 1,6krát. Tento výkon není nejzářivější, ale je nutné podotknout, že nás ovlivnil covid i válka. V celkové historii Jetu od roku 1997 máme čistý výnos 21 procent ročně.

 

Jen první fond. Druhý fond je plánovaný na osm let s dvouletou ochrannou lhůtou a třetí dokonce na deset let plus dva roky jako ochranná lhůta, aby byl čas s portfoliem firem pracovat.

 

Jen samotná investiční fáze trvá většinou až tři roky. Během nich nakupujete firmy. Následně musíte se společnostmi pracovat, což trvá tak pět let, a pak máte exitovou fázi, takže to moc zkracovat nejde. Private equity fondy fungují tímto způsobem všude na světě. Samozřejmě jsme schopní průběžně vyplácet výnosy, protože portfoliové společnosti vytváří peněžní prostředky. A hotovost se použije buď na investice do růstu firem, nebo se vyplácí akcionářům. Skoro každý rok jsme proto schopní vyplácet dividendu.

 

Segment energetiky, kde zejména působíme, zažívá boom a ještě nějakou dobu bude. Co se týká našich společností, nečekáme nic špatného, pokud nás ovšem nepřekvapí nějaká nečekaná událost typu covid nebo válka. Pro letošní rok očekáváme ekonomický růst.

 

Všechny firmy, které se prodávají, jsou podle nás předražené. Všichni mají velká očekávání. Když kupujeme firmu, investici financujeme vlastními zdroji a dluhem. Tím, jak stouply sazby v eurozóně – protože my dnes nakupujeme jen za eura – se dluh zdražil. Násobky, za které se firmy kupují, by proto měly být nižší, ale trh je stále drží docela vysoko. Musíme proto hledat spíše firmy, které sice koupíme dráž, ale mají dobrý produkt a rychle rostou, takže se investice vyplatí.

 

My jsme stoprocentně pro euro.

 

Ano, protože jde o firmy, které z 90 procent své výrobky exportují.

 

Mimo to, že koruna významně ovlivňuje pohled zahraničních investorů na investice v České republice, nám zároveň jenom komplikuje situaci. Nevíme, co udělá kurz, a musíme se zajišťovat. Jen nám to přináší starosti, než že bychom na tom vydělávali. A obzvlášť potom, co sazby úplně nesmyslně vyletěly strašně rychle a brzy nahoru. A nyní to jde postupně a pomalu dolů. Já bych spíš přivítal politiku Evropské centrální banky než České národní banky.

 

Když se na to podíváte statisticky, Slovensko má euro, a co se týká inflace a ekonomického růstu, celou krizí prošlo mnohem lépe než Česká republika. Na Slovensku byla inflace nižší, sazby nižší, ale reálný růst HDP byl vyšší. ČNB sice říká, že jejím hlavním úkolem je boj s inflací, což je v pořádku, ale ten boj se dá dělat různými způsoby.

 

Zajímá nás Česko, Slovensko, Polsko, Německo a Rakousko. To jsou naše regiony, kde hledáme cíle pro investice. Z hlediska velikosti firem a očekávání velkého růstu je to přirozeně Polsko. Jak se zvětšujeme, hledáme společnosti s tržbami od miliardy korun, kterých v Česku a na Slovensku moc není, takže musíme jít do Polska, kde je příležitostí víc.

 

Já jsem dlouho nic nekoupil.

 

Bylo drahé. Je proto nutné se soustředit na mimořádné věci. Otázkou ovšem je, co je mimořádná věc v umění. Jsou však díla, která ještě trh docení. I když je budete kupovat draze, je tam prostor pro růst. Tomu, kdo chce investovat do umění, bych poradil, aby to dělal s odborníky, protože umění je ještě větší alchymie než investovat do realit či podílových fondů. Je to jedno z nejsložitějších odvětví, co se investic týká.